Rádháramandží a Gópál Bhatta Gósvámí
Když
Šrí Čaitanja Maháprabhu cestoval po poutních místech jižní Indie, navštívil
také chrám Šrí Rangam a extaticky tančil a zpíval před Božstvem Ranganáthdžího.
Hlavního kněze, Vjénkaty Bhatty, se to silně dotklo a pozval pak Pána Čaitanju
k sobě domů, aby zde strávil období čaturmasji. Vjénkata Bhatta měl syna - Gópála
Bhattu - a ten Čaitanjovi Maháprabhuovi po dobu, kdy u nich žil, všemožně sloužil.
Pána Čaitanju jeho oddaná láskyplná služba velice potěšila, a tak jej zasvětil
a přikázal mu, aby po odchodu svých rodičů odešel do Vrindávanu a věnoval se
bhadžanu a psaní vaišnavské literatury.
Gópál Bhatta přišel do Vrindávanu ve třiceti letech a zjistil, že se s Pánem Čaitanjou těsně minul, protože ten právě odešel do Purí. Byl z toho velice nešťastný, ale Pán Čaitanja, aby zmírnil jeho trápení, mu poslal kus svého oděvu a sedátko, na kterém sedával, což Gópála Bhattu uklidnilo a udělalo také velkou radost.
Po odchodu Pána Čaitanji byl Gópál Bhatta naprosto zničený kvůli odloučení a Pán, ve snaze svému oddanému ulevit, se mu zjevil ve snu a poradil mu, ať jde na poutní cestu do Nepálu, že tam bude mít Jeho daršan.
Gópál
Bhatta se tedy vydal do Nepálu ke slavné řece Kali-Gandaki, kde se chtěl vykoupat.
Když ponořil lotu do řeky, aby se polil vodou, s překvapením zjistil, že se
v nádobě nachází několik Šálagrám-šil. Opatrně Šily vrátil zpět do řeky, ale
když nabral vodu podruhé, Šily byly opět v nádobě. Vrátil je tedy podruhé zpět
do řeky, ale při třetím nabrání našel Gópál Bhatta v nádobě dokonce dvanáct
Šálagrám-šil. Pomyslel si, že to musí být Pánova milost, a tak všechny Šily
vzal a vrátil se s Nimi do Vrindávanu.
Pak jednoho dne k němu přišel bohatý obchodník a nabídl mu různé šaty a ozdoby pro jeho Šálagrámy. Gópál Bhatta však nemohl tyto dary pro své kulaté Šily použít, a tak poradil obchodníkovi, ať je daruje někomu jinému.
To
se stalo na Nrsimha Čaturdaší a Gópál Bhatta se pak modlil k Nrsimhadévovi,
aby mohl uctívat Pána v Jeho plné podobě. Poté četl Nrsimha-lílu ze Šrímad Bhágavatamu,
tančil a zpíval v extázi, až nakonec upadl do bezvědomí. Ráno po probuzení zjistil,
že jedna z jeho dvanácti Šil - Dámódara-šilá - se proměnila v nádherné Božstvo
Šrí Rádháramana prohnutého na třech místech.
Po několika letech, kdy Gópál Bhatta sloužil Božstvu, požádal svého žáka Gópínátha, aby se oženil a převzal zodpovědnost za uctívání. On se však oženit odmítl, ale jeho mladší, ženatý bratr, poté, co byl od Gópála Bhatty zasvěcen jako Dámódar dás, službu přijal a pokračoval v uctívání Rádháramandžího i po odchodu Gópála Bhatty.
Rodiny
Gósvámích, které uctívají Rádháramandžího dnes, jsou duchovně spojeny s Gópálem
Bhattou a jsou potomky Dámódara dáse Gósvámího. Šríla Prabhupáda byl blízký
přítel s Višvambharou Gósvámím, který uctíval Božstvo v době, kdy se Prabhupáda
připravoval na cestu na Západ. Šríla Prabhupáda často svým žákům radil, aby
se učili o správném standardu uctívání Božstev a vaišnavské etiketě právě v
chrámu Rádháramana. V současnosti stojí v čele chrámu Padmanábha Gósvámí, který
je velkým přítelem a podporovatelem ISKCONu, a standard uctívání je stále velice
vysoký.
V chrámovém komplexu se nachází samádhi Gópála Bhatty a také dalších služebníků Rádháramandžího. Božstvo Rádháramana je jedno z mála původních Božstev, která zůstala ve Vrindávanu i během muslimské invaze. V tomto chrámu není žádné Božstvo Rádhárání, protože neexistuje žádné samomanifestované Božstvo Rádhy. Rádhárání je uctívána v podobě Jejího jména, které je vyryté na zlatém talíři umístěném vedle Krišny. Každý rok se den po Nrsimha Čaturdasí slaví zjevení Pána Rádháramandžího.