Jaya Šrí Šrí Džagannáth, Baladév, Subhadra

Kterak Pán vesmíru do Čech přišel

Je pátek 11. července, od rána dusno, je skoro poledne a já chodím nervózně po pokoji. Beru do ruky telefon: „Tak co?“ Bhakta Leoš trochu unaveně odpovídá: „Ještě nic, ještě tu pořád sedím na celnici.“ Volám mu snad už po třetí, nemůžu to vydržet.
Pokračuji ve svém neklidném pochůzkování po bytě. Zkouším džapovat, dělat něco užitečného, ale stále se mi hlavou honí to jediné: „Zvládnou to? Pustí Je? Přeci Je musí pustit, vždyť sem kvůli tomu jedou...!“ Hodiny plynou, jako hlemýždi, ale přeci jen se čas líně sune kupředu. Najednou se ozve telefon. Hystericky ho zvedám: „Matádží, big problem,“ ozývá se Leošův hlas. V ten okamžik dostávám infarkt a snažím se, aby moje rozbušené srdce nepřehlušilo další Leošova slova. Připravuji se na jobovky – auto havarovalo, chtějí milión za proclení, místo Džagannátha zabalili Durgu....tak už mluv!!!! Křičím v duchu.
„MÁME JE!!!“ ozve se pobaveně Leoš a já dostávám další infarkt.
„Panebože, to je nektar, to je nektar, jedu jedu....“
V tu chvíli už jsem se za běhu převlékala a hledala klíče od auta. Vtom se ozval znovu telefon: „Tady Český rozhlas Regina, mohla byste mi říct nějaké pozvání na váš festival Rathajátra?“ Teď ne, teď fakt ne, rychle se z rozhovoru vykrucuju a volám Trilókátmovi Prabhuovi, aby se o to postaral, protože já přeci musím jet!!! Už jsou tu, už Je máme. Už jsou TADY!!!!
Jestli ještě stále tápete, o kom je tento zvláštně dramatický příběh, pak vám prozradím, že takhle nějak vypadal příjezd Božstev Džagannátha, Baladévy a Subhadry, kteří 13. července majestátně projížděli ohromenou Prahou při první pražské Rathajátře. Ano, ta Božstva, která oddaní jen s vypětím všech sil vytáhli na vůz a která pak roztančila oddané a přiměla k úsměvu i nechápající kolemjdoucí.
A jak se tu vlastně ocitli? Inu to vám bylo tak: Zhruba před rokem, nebo možná ještě o kousíček déle, v době, kdy proběhla první Rathajátra v Čechách, tedy její skromná, za to však nadmíru extatická premiéra v Brně, usoudila skupinka oddaných podílejících se na jejím uskutečnění, že by bylo pěkné mít pro tyto a podobné akce větší Božstva. A samozřejmě koho jiného než právě Božstva Džagannátha, Baladévy a Subhadry, která jsou českým lidičkám již téměř důvěrně známá díky festivalům, jako je Trutnov či Happy fest.
Myšlenka se ujala, a tak zbývalo než ji realizovat. Bhakta Leoš se stal nadšeným hlavním vyslancem, který měl nejtěžší úkol – při svém pobytu v Indii zařídit v Džagannáth Purí vyrobení Božstev žádané velikosti a postarat se také o jejich přepravu do Čech. Líla Purušóttam jakožto zkušený pokladník se ujal dalšího těžkého úkolu - shánění financí, s čímž mu pomáhali i ostatní oddaní jako např. bhakta Jarek nebo Adhika-dajá a postupně se díky sympatiím nejrůznějších oddaných podařilo shromáždit dostatečnou sumičku, která měla pokrýt výrobu i cestu. Všem moc děkujeme a Pán Džagannáth má pro vás připraveno spoustu milosti, třeba i v podobě maháprasádam, kvůli kterému na zem sestupují i polobozi.
Naše představa byla, mít Božstva, která budou cca 60 cm velká, aby byla snadněji vidět a mohla zároveň bez potíží putovat po nejrůznějších festivalech v České zemičce, včetně Rathajátry.
Vše se vyvíjelo slibně, po jistém pátrání našel Leoš v Džagannáth Purí mistra sthápatiho, který přislíbil Božstva vyrobit, i je opatřit sedmi ochrannými obaly z hedvábí a směsi minerálů a bylin, která by Božstva chránila před poškozením kvůli změnám vlhkosti hrozícím při převozu do evropského klimatu. Vymyšlena byla i strategie ohledně dopravy – Božstva si měli rozdělit ochotní oddaní, kteří obětovali své nákupní chutě a svá kila věnovali Božstvům. Mezitím v Čechách pokračovala kampaň, která oddané informovala o tomto troufalém počinu.
Čas plynul, bhakta Leoš se v domluvený termín vrátil do Džagannáth Purí, aby vyzvedl slíbená Božstva – včetně malých kamenných verzí funkčních Božstev. Jaké však bylo jeho překvapení, když místo hotových, 60 centimetrových Božstev připravených k odvozu na něj koukali tři osmdesátipěticentimetroví obříci bez známky obalů či malby. Tedy pardon, dva obříci s 85 ti centimetry a jedna obryňka s „pouhými“ sedmdesáti pěti. Nedalo se nic dělat, Džagannáth je Pán vesmíru a nemůžeme Ho omezovat svými úzkoprsými představami. Bude prostě větší, smiřme se s tím. Rozjela se tedy další kampaň na shánění dalších prostředků, protože taková Božstva si už do letadla na klín nikdo vzít netroufal ani nemohl... K tomu přibyl fakt, že dokončení Božstev si vyžadovalo další měsíc a stihnout termín brněnské Rathajátry zdálo se býti téměř nemožné. Nicméně jsme nezoufali, Božstva vypadala nádherně, nedalo se couvnout, jen jsme doufali, že dorazí v čas, v pořádku a budeme na to mít....
Opět uplynul nějaký čas, Božstva byla zdárně dokončena a vyslána na svou pouť. Bh. Leoš nyní nemohl znovu do Džagannáth Purí a musel se spolehnout na zbytky spolehlivosti, které se v Indii ještě dají nalézt a na to, že dorazí do Dillí, odkud se měli vydat na další cestu. Starší ze sthápatijů byl mistr svého řemesla a čestný muž věrný své tradici, bohužel však neuměl anglicky. Jeho syn se sice uměl domluvit anglicky, jeho kvality však již byly poznamenány dobou, takže Božstva sice dorazila v pořádku, nicméně kamenná Božstvíčka chyběla, a šaty objednané k Božstvům byly krajně podměrečné...Ale vem to nešť, hlavně že Džaganáth je v pořádku.
Bh. Leoš Božstva přebalil, zabalil, vyřídil papíry a se zbytky důvěry a odhodlání v indickou schopnost něco spolehlivě zařídit vyslal „Svatou trojici“ přes oceán do stověžaté matičky Prahy, kde už někteří oddaní trnuli, zda Džagannáth dorazí aspoň na svou pražskou Rathajátru včas.
Všichni teď už víte, jak to dopadlo. Na brněnskou Rathajátru to opravdu nestihli. Nicméně i tak byla vyvedená, i přes lehkou nepřízeň počasí a všední den, který také ztenčil řady přítomných oddaných.
A co Praha? Ani tam to nebylo tak jednoduché. Příjezd „našeho“ Džagannátha byl nejistý, dopravní společnosti se předháněli ve schopnosti nevědět nic a začaly se hledat jiné alternativy. První Budapešť. Po nadějném a vstřícném začátku se nakonec ukázalo, že tamní Božstva JBS nejsou o nic větší než Božstva JBS bh. Leoše, která se ukazují oddaným na různých festivalech i brněnské Rathajátře. Další možnost – Berlín. Po opět nadějném začátku, kdy měla Božstva přislíbený odvoz z Berlína i zpátky, bylo vše jinak a zbyla tu vyhlídka na čtyři cesty mezi Prahou a Berlínem. Super.
To přeci není možné!!! Náš Džagannáth trčí někde v Hamburku a my nemáme koho provézt na voze půjčeném kvůli Rathajátře až z Londýna?! Tak to ne! Bh. Leoš tedy začal bombardovat dopravce všetečnými otázkami, kdy jako přijede ta loď, a kdy se to vyloží, kdy naloží ty zásilky do auta, a kdy hodlají dorazit do Prahy, a kdy se uskuteční proclení a postupně to i úřednický šiml nakonec vzdal a vymáčkl ze sebe pár nekonkrétních údajů. Zařídily se veškeré náležitosti potřebné k proclení v Praze a rozhodli jsme se trochu zariskovat. Obyčejnou cestou by totiž Džagannáth dorazil tak týden s čakrou po Rathajátře, jak se říká. Jet do Hamburku a dožadovat se beden s Božstvy v přístavu se stovkami lodí a tisíci beden nákladu se také nezdálo jako ideální. Nabízela se jediná možnost. Zaplatit si expres dopravu (6700 kč) a spolehnout se na sliby dopravců, že loď dorazí v pondělí, že vyložená bude do středy, že naloží Božstva do auta ve čtvrtek, že dorazí do Prahy v pátek a že je celníci proclí a vydají také ještě v pátek. Nebylo to malé riziko, nicméně kdyby to neklaplo, pořád se ještě mohly podniknout ony čtyři cesty mezi Berlínem a Prahou. Berlínského púdžárího jsme udržovali ve střehu beztak už celý týden a byl ochotný ještě vydržet. V záloze už byl připravený také bh. Michal Hora, aby nasedl do svého rychlého vozu a přivezl Džagannátha z Berlína.
Tak jsme to riskli, říkali jsme si, že by nám to Džagannáth neudělal, aby zůstal někde ve skladu nebo na dálnici, když tu má Rathajátru. Vždyť vychází do ulic za svými oddanými, tak to přeci musí vyjít!. Indulékha zatím rychle ušila pro Božstva šaty a vyvrcholení příběhu už znáte. Pak už jen nastalo vzrušené rozbalování, které vidíte na fotografiích.

Vrindávan prija d.d. &  Ratnamála d.d.

A pak noční marathón při výrobě turbanů, kterého se kromě Indulékhy zúčastnila také Ratnamála d.d. a pak už vrcholily mohutné přípravy na nedělní slávu a pak.....Džagannátah Svámí najana-patha-gámí bhava tu mé! Džagannáth se konečně zjevil před rozzářenými zraky svých oddaných, kteří Ho na nádherně ozdobeném voze táhli ulicemi užaslé a lehce ubrečené Prahy a hlavně do svých srdcí, která se v tom okamžiku jistě nelišila od Vrindávanu.
Vypadá to jako příběh se šťastným koncem a také to tak v podstatě je, jen s tím rozdílem, že příběh teprve začíná. Džagannáth, Baladéva a Subhadra ze své sladké vůle dorazili k nám do České republiky a už cestou nutili své oddané k odevzdání a k tomu, aby vyvíjeli zvláštní úsilí, a všichni, kdo byli u toho, mi jistě dají za pravdu, že to bylo hořko-sladké snažení, kterým si nás Džagannáth ještě pevněji omotal kolem prstu.
A přiznám se, že moje úzkost z toho, jestli Božstva dorazí včas, se změnila v úzkost, zda se o Ně nyní, když jsou tu, budeme schopni postarat tak, jak Jim náleží.
A zde bych vás všechny chtěla poprosit o pomoc. Je těžké zajistit péči o tato Božstva v několika oddaných. Nehledě na to, že jejich doprava stála o mnoho více, než jsme předpokládali a stále ještě není plně uhrazena. Z plánovaných šedesáti cm bylo najednou 85 a a z 15 tisíc se stalo 46. Tímto tedy prosím všechny oddané o pomoc v jakékoliv formě a v současné chvíli úplně nejlépe v té finanční. Ať už v podobě jednorázového příspěvku – v jakékoliv výši, nebo v podobě pravidelných příspěvků (50-100 Kč), které pomohou zajistit dlouhodobé udržení pěkného standardu uctívání.
V současné době také Džagannáth postrádá ozdoby i některé parafenálie na uctívání, pokud pojedete do Indie a chtěli byste něco takového Božstvům přivézt, i to je velice vítáno.
Bližší informace: Vrindávan prija d.d. 731 560 883
V současné době Božstva sídlí v Klecanech u Madhurádhi-patiho d. a Ratnamály d.d. Také byste měli mít možnost je vídat na nejrůznějších festivalech pořádaných hnutím Hare Krišna po České republice.
Džaj Džagannáth!

Drazí přátelé Pána Džagannátha. Pán se svými společníky sídlí ve svém skromném mandiru v Klecanských hájích v domě Madhurádhi-patiho d. a Ratnamály d.d. a čekají na své drahé oddané. Kromě své návštěvy při některém z pořádaných setkání můžete Pána potěšit i jinak – přímou službou či dodáním věcí, které má Pán rád nebo „potřebuje“. Jestli vás zrovna nenapadá, co by to tak mohlo být, tady je pár tipů:

- Květiny
- Ovoce
- Ořechy
- Cizrnová mouka
- Růžová voda
- Med
- Ghí
- Vonné tyčinky
- Kafr
- Santál – prášek nebo dřevo
- Ozdoby – korále, perly, štrasové šperky, náramky, náušnice, náhrdelníky, čelenky – vždy nejlépe tři páry
- Ozdobné látky na šaty
- Peníze – ty se hodí vždy  :)
  Bankovní spojení: Poštovní spořitelna, číslo účtu: 217751542/0300

Iniciativě se meze nekladou, pokud máte nějaký nápad, nestyďte se jej předložit. Oddaní s prvním zasvěcením mohou také připravit pro Božstva sladkosti či slanosti, a pokud je někdo inspirovaný něco pro Pána připravit , ale zasvěcení ještě nemá, existují dobroty, které se nemusí připravovat na ohni, a tudíž mohou i oni tímto způsobem Pána potěšit.