21. kapitola

11. listopadu 2006

Věnování u příležitosti Vyása Puji Pártha-sárathiho dáse Gósvámího

Drahý Mahárádži,

Přijmi prosím moje uctivé poklony. Všechna sláva Šrílovi Prabhupádovi.

Dnes večer jsi mě požádal, abych promluvil na tvé příznivé oslavě Vjása-púdži, ale s tvým dovolením bych raději přečetl své věnování. Prosím nepovažuj to za nevhodné. Velký Nárada Muni řekl:

(Zde jsou popsány vlastnosti, které měl Mahárádž Prahlá, syn Hiranjakašipua:) Byl dokonale vychovaný a vzdělaný jako kvalifikovaný bráhman. Měl vynikající charakter a byl odhodlaný poznat Absolutní pravdu. Zcela ovládal své smysly a mysl. Stejně jako Nadduše byl laskavý ke každé živé bytosti a nejlepší přítel všech. (Šrímad-Bhágavatam 7.4.31)

Můj drahý Gósvámí, je vskutku snadné tě oslavovat, ve tvé povaze a činech vidím milost našeho duchovního učitele, Šríly Prabhupády. Nepochybuji o tom, že díky tvé službě iskconskému hnutí jsi od Šríly Prabhupády získal úplnou milost. Tvoje průkopnické kázání v jižní Africe se stalo legendou.

Čas plyne dál a ty jsi zestárl a starý autobus používaný na tehdejší kázání rezaví na poli. Ale ta spousta oddaných, které jsi přivedl a skvělá pověst, kterou naše společnost získala jsou důkazem historických časů, kdy počáteční kázání ustanovilo ISKCON jako jedno z hlavních duchovních hnutí v zemi.

A teď, když prosperita a úspěch kvetou po celé jatře, neměli bychom zapomínat na úsilí oddaných na úplném začátku, jako jsi ty, kteří neúnavně pracovali v odříkavých a často i nebezpečných podmínkách, aby ustanovili vědomí Krišny v Jižní Africe. Díky tomuto nezištnému kázání jste si jistě získali Kršnovo srdce a právo na návrat k Bohu.

A co je tajemstvím tvého úspěchu? V podstatě to není žádné tajemství. Každý to může vidět: jsi věrným následovníkem svého Guru. Právě z tohoto důvodu tady dnes večer sedíš na tomto Vjásásanu, protože Šríla Prabhupáda řekl, že věrný student se na oplátku stane kvalifikovaným učitelem.

Ale pro oddané v této jatře jsi mnohem víc než jejich vážený učitel. Díky tvému osobnímu jednání se svými žáky jsi také jejich otec, přítel a rádce, stejně jako duchovní vůdce. Jako jejich učitel znáš verše a sútry, tithi a mudry, ale znáš také radosti a strasti, štěstí i trápení všech svých žáků.

Protože se k nim chováš tak osobně, bezprostředně a bolestivě se tě dotýkají jejich problémy v rodině, zaměstnání, nemoci a smrt. Ty jsi první, kido blahopřeje rodičům k novorozenému dítěti a jsi poslední, kdo opouští pohřební hranici tvého milovaného žáka. Radíš a utěšuješ, káráš a častuješ výtkami jako jejich věčný průvodce.

Ti všichni jsou požehnaní – ti žáci, kteří mají tvou otcovskou lásku a péči. Vidím, že se pod  tvým vedením cítí v bezpečí a ochránění. Mají důvěru, že je jednoho dne vezmeš domů do transcendentálního sídla. Taková víra je v tomto světě vzácná a já se cítím poctěn, že mohu být dnes večer tady a vidět láskyplné výměny pravého duchovního učitele a jeho věrných následovníků.

Proč u tebe tolik oddaných vyhledává útočiště? Protože jsi prošel zkouškou času. Neochvějný a stálý ve své službě, jsi v jihoafrické jatře jako pevná skála. Jakožto duchovní bratr jsem ohromený tvou sáhanou. Zatímco mnoho oddaných dokonce i po letech oddané služby stále bojuje s minimem 16 kol denně, ty se vždy snažíš odzpívat maximum kol. Léta jsi zpíval 64 a více kol denně. Teprve nedávno jsi kvůli svému zdraví slevil na „pouhých“ 40 kol.

A rád studuješ. To je zřejmé z tvých učených přednášek a knih, které píšeš, které jsou vždy svěží a zajímavé a plné transcendentálních realizací.

A nejúžasnější na tom je, že to všechno děláš navzdory tvému špatnému zdraví. Jako nemocný čteš, zpíváš a kážeš víc, než většina z nás, když se cítíme dobře. Kdyby tě Pán zničehonic obdařil pevným zdravím, všem ateistům, agnostikům, vědcům a poživačným lidem této země by nastaly zlé časy, protože by museli čelit tvému kázání. Při této příznivé příležitosti prosíme Pána Nrsimhadévu, aby tě opatroval a chránil, abys mohl žít dlouhý příkladný život a ukázal nám a mnoha ostatním cestu dokonalosti.

hari smrty-ahlada stimita-manaso yasya krtinah
sa romancah kayo nayanam api sa nanda salilam
tam evacandrarkam vaha purusa dhaureyam avane
kim anyais tair bharair yama sadana gayati paraih

Při vzpomínání na Pána srdce oddaných zaplaví blaženost, zježí se jim chlupy a oči zalijí slzy radosti. O Země, tito oddaní jsou nejlepší z lidí. Prosím starej se o ně tak dlouho, jak budou slunce a měsíc zářit na nebi. K čemu je, když živíš jiné osoby, které jsou přítěží a kteří nemají jiný zájem než vstupovat a vycházet z domu Jamarádže. (Padjávalí, verš 55)

Můj drahý Gósvámí, náš milovaný Šríla Prabhupáda řekl, že chtěl, aby alespoň několik jeho žáků pochytili něco z toho, co nám vyjevoval, a já vím, že ty jsi pochytil záblesk tohoto hlubšího pochopení.

Jak to vím? Protože tvoje chuť v bhadžanu a touha  rozdávat Svatá jména tě úplně pohltila. Víš, že po ponoření do oceánu sankírtanového hnutí Pána Čaitanji se oddaný jednoho dne ocitne v zábavách Rádhy a Krišny.

Milostí Šríly Prabhupády jsi toto pochopil.

param gopyam api snigdhe
sisye vacyam iti srutih
tac chruyatam maha-bhaga
goloka-mahimadhuna

Védy říkají, že věrnému žáku může být sděleno důvěrné poznání. Proto, ó nejšťastlivější, teď prosím naslouchej o slávě Gólóky.“
(Šrí Brhad-Bhágavatámrita, druhý díl, kapitola 1., verš 6)

Drahý Mahárádži, buď laskavý k ubohému, neinteligentnímu a neosvícenému duchovnímu bratrovi, kterého ještě čeká, aby ochutnal nektar svatého jména a jehož nečisté srdce mu brání, aby udělal něco významného pro našeho duchovního mistra. Prosím tě uchovej mě ve svých modlitbách, tak jako já tě mám ve svých, abych i já měl šanci vrátit se v tomto životě zpátky domů, zpátky k Bohu.