Rathajátra Berlín 2007

Na skok jsme si s několika účastníky Japa retreatu odskočili také na tradiční berlínskou Rathajátru. Jednak tam byl letos vzácný host – Indradjumna Svámí a také Šrí Prahlád – a jednak chceme nalézt další inspiraci k pořádání české Rathajátry, která už netrpělivě několik let postává za dveřmi a pořád se nám nedaří ji vpustit dovnitř, aby tu svými koly rozorala naše tvrdá srdce a připravila půdu pro další expanzi ohňostroje milosti. Ale snad už brzy…

Rathajátra je vždycky výjimečná událost. Stačí si jen uvědomit její hluboký význam. Festival Rathajátra je v podstatě rekonstrukcí Krišnovi zábavy, kdy obyvatelé Vrindávanu, dlouho strádající v odloučení od Krišny, konečně přivádějí Krišnu zpět do Vrindávanu. A ten, kdo se této slavnosti zúčastní a pomáhá táhnout Pána Džagannátha na Jeho voze, symbolicky tak přivádí Krišnu zpět do svého Vrindávanu, do chrámu svého srdce. Každý kdo byl na Rathajátře určitě potvrdí. Že držet se lana Džaganáthova vozu není obyčejný zážitek.

Jak už je zvykem poslední dobou, celou dobu naší cesty do Berlína hustě pršelo, ale v okamžiku, kdy jsme dorazili na místo srazu, se mraky protrhaly, a dokonce vysvitlo sluníčko. Rathajátra tak mohla proběhnout za spolupráce Dévatů a úspěšnost oběti nechali ukázat až na posledních metrech, o to však s větší intenzitou. I v hustém dešti se však nedalo jen tak přestat, a sladce-ohnivý kírtan Šrí Prahláda nedovolil nikomu utéct před deštěm ještě dobrou hodinu.

Džajapatáka Svámí měl s sebou svůj nepostradatelný olej, který všechni dobře známe z jeho nedávné návštěvy v Čechách, a štědře jej rozdával někdy trochu zaskočeným berlíňanům. Když si však přivoněli, na tváři se jim vyloudil blažený úsměv. Ačkoliv déšť poněkud narušil organizátorům koncepci a na další program už někteří oddaní nenašli energii, i tak byla letošní Rathajátra další extatickou třešničkou na dortu. A pro mě osobně předčila v mnoha směrech tu předchozí.

Čeští oddaní se pak ještě večer uchýlili do domu Ánanda-nitáje a Préma-mají Rádhy, kde byli někteří z nich ubytovaní a hlavně tam měl své dočasné sídlo Smita-krišna Mahárádž. Madhumangal dás spolu s bhaktou Bibim a Terezou pak předvedli skvělé fire show a Mahárádž pak ještě oddané oblažil harikathá. Ač se to nezdá, fire show má dlouhou tradici, a dokonce i v Džagannáth Purí před Rathajátrovým vozem pochoduje několik oddaných, kteří mistrně točí loučemi a hořícími kruhy. Je o něm zmínka třeba v Čaitanja-čaritámritě.

Ale pak jsme už rychle pospíchali zpátky na Japa retreat, aby nám neuniklo nic z přednášek a rad ke zlepšení zpívání Svatého jména.

Vrindávan prija d.d.