Ozvěny japa retreatu

Uf to byl týden! Celé to začínalo trochu napínavě, rozhodovalo se ještě na poslední chvíli o místě, Rádžarám nás strašil rozpadající se zdí a počet účastníků se také na poslední chvíli dramaticky zmenšil, takže letenky našich vzácných hostů ještě stále čekají na zaplacení u našich věřitelů, ale nevadí, to jsou všechno povrchnosti. Hlavní je, že Gaurahari, Gópál Kripa i Bhagavatí ve čtvrtek 10.8. šťastně přistáli v Praze a ještě večer nám dali ochutnat něco ze svých zásob nektaru v domě Madhurádhi-patiho a jeho rodiny. V pátek ráno byl ještě Gópál Kripa prabhu přivítán v chrámu u Nitáj-Navadvípa-čandry ve Zličíně, kde také dal přednášku ze Šrímad-Bhágavatamu. Této činnosti se ostatně věnoval celý týden Japa retreatu a mohli jsme tak každý den začít s novou zásobou inspirace a poznání a specifickou potravou k meditaci a novými a novými způsoby, jak přistupovat ke zpívání Svatého jména.

Každý den po ranním programu a snídani začal první seminář, který vedl Gaurahari Prabhu a který nás postupně seznamoval s různými praktickými tipy a technikami napomáhajícími správnému zpívání. Samozřejmě to nebyly jen technické rady, ale také různé meditace, které nám pomohly se přiblížit Krišnovi, a hlavně zakusit Jeho existenci a náš vztah s Ním.

Po obědě a krátkém odpočinku začal další seminář, který vedla Bhagavatí Mátádží a která nás pomocí různých líla-kathá přiváděla ještě hlouběji a dál v pochopení našeho vztahu s Krišnou a vytváření atmosféry vhodné pro rozvíjení tohoto vztahu. Všechno to povídání bylo prošpikované nektarovými bhadžany v podání různých oddaných a samozřejmě také společným zpíváním džapy, kdy jsme hned zkoušeli nově nabité poznání v praxi.

A dva dny jsme měli možnost strávit celý den jen a jen s Krišnou – pokusili jsme při mauna-vratě (slibu mlčení) zpívat šedesát čtyři kol. A ať už jsme to dokázali, nebo ne, ten den byl rozhodně výjimečný pro všechny zúčastněné, bez ohledu na počet kol.

Každý jsme přijeli s trochu jiným cílem a očekáváním, ale nikdo nebyl zklamaný. Já za sebe můžu říct, že díky tomuto týdnu má pro mě Svaté jméno přitažlivost, která se vymyká povinnosti a „musu“ a Krišna se pro mě stal zase trochu víc skutečný a blízký. A to alespoň pro mě osobně není málo… Mohla jsem také nakouknout do svého srdce a to se mi také nestává tak často. Bylo to intenzivní, ale díky za to.

Za to všechno musíme hlavní měrou poděkovat bhaktin Evě, která díky své velké touze dopomohla k manifestaci japa retreatu také v Čechách a zároveň se o nás pěkně postarala. Děkujeme také strašně moc Rádžarámovi Prabhuovi, který nám otevřel svůj stále se zvelebující dům a nechal nás tam pobývat, plnit septik a otloukat naší neopatrností nové zdi. Díky!!!

Japa retreat byl skvělý díky všem jeho účastníkům, kteří zde vytvořili milou, rodinnou a zároveň velice duchovní a povznášející atmosféru. Sláva všem přítomným oddaným!
Rádhika Ramana prabhu teď zpracovává nahrávky, které svědomitě a neunávně pořizoval během celého týdne a budou pak k dispozici přes náš internetový obchod. Jako obvykle bude část výtěžku věnovaná na další projekty RadhaRamana. I když to není stejné jako být tam přímo, slova našich drahých hostů určitě přinesou inspiraci a odhodlání vašemu srdci.

Je těžké říkat něco víc, a tak raději nechám promluvit další přímé i nepřímé účastníky, aby jste mohli ochutnat alespoň kapku z oceánu, který jsme při japa retreatu navštívili, a pevně věřím, že příští rok, tam budete s námi :-)

Bh. Robert: (účastnil se pouze prvního a posledního programu): Já jsem k tomu přišel trochu jako slepý k houslím, byl jsem na Rathajátře v Berlíně, kde jsem dostal službu a tak jsem si našel spousta inspirace jinde, ale i tak mě trochu mrzí, že jsem se nemohl rozdvojit. Ale i s té kapičky, kterou jsem ochutnal jsem získal hodně moc inspirace a v srdci mám teď hodně věcí, které můžu rozvíjet. A můžu být rád, že jsou iskonští oddaní tak aktivní, že je tu strašně velká rozmanitost v duchovním životě.

Ratnamála d.d.: Já lituji, že jsem se nemohla zúčastnit celého japa retreatu, ale i těch pár dnů bylo tak moc, moc, moc ispirativních. A vím, že teď se musím hodně snažit, abych to, co jsem slyšela, abych to všechno dokázala vstřebat a nějak to zapojit všechno do svého života. A pak bych chtěla poděkovat těmto třem rozkvetlým květům, které přijeli a voní všude, kudy projdou a inspirují nás a přitahují nás. A my se musíme snažit, abychom se stali také aspoň trochu rozkvetlými květy, které budou moci dát něco těm ostatním, kteří budou přicházet. A já se budu snažit dát alespoň střípek toho, co jsem slyšela, druhým, jak jen to bude možné…

Rádžarám d.: ….Mám jednu pěknou realizaci. V této době odchází hodně sannjásích, žáků Šríly Prabhupády, hodně rychle. A my musíme začít koukat, že mezi oddnými, kteří nejsou tak důležitý, nemají tu tyč nebo tak něco…tak to mohou být pakka sádhu….

Gaurahari dás: Pro mě bylo jet sem něco jako jet do Chorvatska nebo do Bosny, kde lidé snadno dávají najevo své emoce, takže jsem byl velice štastný, že jsem měl příležitost přijet. Chtěl bych také poděkovat svému Guru Mahárádžovi, který přemýšlí hodně o tom, jak přinést do života oddaných hlubší chuť. A pak začal s těmito japa retreaty, které mají především za úkol najít tu chuť v našich praktikách duchovního života. Protože je to právě chuť, co nám dodá sílu při tom běhu na dlouhou trať a k dobrému pokroku. Jednou jsem měl to štěstí být v Novém Vrindávanu v America na Festivalu inspirace a bylo tam mnoho různých důležitých, předních sannjásích našeho hnutí. Poslední den jsme měli takovou přednášku na rozloučenou a všichni byli požádáni, aby hovořili o tom, jak se bude snažit udržet si tu inspiraci. A ačkoliv dávali všichni odpovědi z různých úhlů, tak všichni nakonec došli ke stejnému bodu. A tím bylo, že to musíte sdělit druhým. A myslím, že to je velice dobré, cokoliv jste tu získali, snažte se také, dát to druhým.
Jednou také při jiné příležitosti Mahárádž na začátku letního tábora nespoléhejte se jen na ty dva sannjásí a jednoh staršího prabhua, že budou zdrojem veškeré inspirace. Všichni z vás se musí snažit budovat tu duchovní energii. Takže by bylo pěkné, i když tady nebude někdo speciální, abyste si také našli nějaký čas a sešli se a snažili se jít hlouběji ve svém duchovním životě. Během retreatu jsme na nějaký čas trochu změnili své zvyky a já vám všem přeji, abyste byli schopní pokračovat v těch nových zvycích, které jsme si vybudovali se Svatým jménem. Skrze Svaté jméno přichází spousta štěstí a blaženosti a s vděčným srdcem vám přeji velice pěkné zpívání.

Bhagavatí d.d.: Když se Hanumán chystal na Lanku, dostal od Rámačandry prsten, podle kterého ho měla Síta rozpoznat jako služebníka Pána Rámy. A protože Hanumán jakožto opeice nemá žádnou přirozenou kapsu jako klokani, dal si prsten do pusy, aby měl volné ruce a mohl se utkat s nástrahami a démony, kteří ho čekali po cestě. A na tom prstenu bylo vyryto Rámovo jméno. A pak skočil a přemohl všechny démony a překonal všechny překážky a nakonec dospěl k Sítě.
A co to znamená? Protože bylo na tom prstenu napsáno Ráma, tak měl ve skutečnosti na jazyku Svaté jméno a to mu dalo tu sílu překonat všechny překážky a dospět nakonec k Bhaktidéví, k Sítě.
Tak já doufám, že budeme všichni moci nést toto Svaté jméno vždy na svých jazycích a že nám dá sílu v naší oddané službě, aby srdce mohlo roztát, jednoho dne a všichni budeme moci překonat všechny překážky a dospět k Bhaktidéví. A že bhakti přijde do našeho srdce.

Gópál Kripa d.: Neplýtvejte svým časem. Každý okamžik je cenný a nemůžete ho koupit zpátky ani za neomezené množství zlata. Dokud jsme v tomto těle, měli bychom se neustále snažit získat vztah s Krišnou a Jeho oddanými. Takže neplýtvejte časem.

Bhn. Evička: Japa retreat mi pomohl vidět, které věci jsou v životě důležité, a které ne, a také mi to dalo realizaci, že zpívat šestnáct kol není ani zdaleka takový problém, jak se mi mysl každý den snaží namluvit. A také jsem vděčná za úžasnou společnost Gópál Kripy Prabhua.

Bhn. Štěpánka: Japa retreat mi dal mocný příklad úžasných oddaných, kteří mi pomohli hlouběji ocenit Svaté jméno a milost Pána Čaitanji. V neposlední řadě také spoustu legrace, sluníčka a duchovních zážitků :-) Japa retreat 2007 ki jay!

Divja-kišorí d.d.: Pomohlo mi to uvědomit si, že Svaté jméno není jen součást mé sádhany, ale že je to Krišna osobně. Začala jsem pracovat na svém vztahu ke Svatému jménu a více o něm meditovat.

Bh. Ondra Pátek: (který na Japa retreatu dostal od Gópála kripy nové jméno – Angada – což je jeden z válečníků v Rámačandrově opičí armádě): Japa retreat mi zlepšil džapu, přinesl mi inspiraci do praktikování, poznal jsem tam pěkné oddané a byla tam i zábava atd.

Induprabhá d.d.: Byla to pro mě jakási turistická mapa. Obvykle v ISKCONu dostáváme mapu s hlavními silnicemi, po kterých se pohybujeme naším duchovním životem. Tady jsem dostala turistickou mapu s pěšinkami, po kterých můžu jít. Díky moc organizátorům a Gauraharimu, Bhagavatí a Gópál kripovi za nové cesty v mém duchovním životě.

Bh. Michal Hora: Je toho mnoho. Ale co jsem si odnesl a cítím stále, je chuť zpívat a zpívat, s plným pohroužením, nikoliv jen na co největší počet kol. Zpívat nejen s růžencem, ale potichu či v mysli při každé příležitosti, kdy mám mysl pod kontrolou.

Bhn. Kristinka: Všechna sláva prvnímu českému japa retreatu! Díky této „džapa ozdravovně jsme mohli získat více chuti do zpívání, jít do větší hloubky a víc se zamyslet nad sladkostí a jedinečností tohoto procesu. To všechno v kruhu úžasných oddaných vytvářejících radostnou a meditativní atmosféru! Díky všem, kdo v tom měli prsty!

Nahrávky japa retreatu jsou k dispozici v audio sekci.